Ze stč. trn, psl. *tьrnъ, ie.*(s)tr̻-nó- 'trnité křoví, trn'; stsl. трънъ.
Spojuje se s:
- sti. tŕ̥ṇa- 'tráva, bylina, stéblo'
- angl. thorn 'trn'
- něm. Dorn tv.
- аd.
Vychází z ie. *tr̻-nó- 'trnité křoví, trn', které je zřejmě odvozeno od kořene *(s)ter- 'tvrdý, tuhý'.
Odvozená slova
Otevřít
trní, trnitý, trnový, trnka, trnkový |
V jiných slovanských jazycích
Otevřít
Západoslovanské | Jihoslovanské | Východoslovanské | |||
slk. | tŕň | b. | трън | r. | тёрн |
p. | tarn | mak. | трн | ukr. | те́рен |
hl. | ćerń | s. | трн | br. | цёрн |
dl. | śerń | ch. | trn | ||
sln. | trn |