Ze stč. kovati (1. os. sg. kuju), psl. *kovati, ie. *kou̯h2- ‘bít’; stsl. ковати.
Novočeské časování kovám/kovu, koveš/kováš apod. vzniklo analogií podle infinitivního tvaru.
Příbuzné s:
- lit. káuti 'tít, bít, zavraždit'
- lot. kaût 'bojovat'
- lat. cūdere 'kovat, bít, mlít'
- stsev. hǫggva 'tít, bít'
- sti. cuad 'bít, bojovat'
- ad.
Odvozená slova
Otevřít
kov, kovář, kovářský, kovadlina, podkova |