sudý

Ze stč. suda 'dvojice (osob, zvířat či věcí) nějakým způsobem k sobě patřících', psl. *sǫdъ, ie. *som-d^heh₁- 'složený (ze dvou dílů)'.

Jedná se o složeninu z ie. *som- 's, dohromady' a *d^heh₁- 'položit, udělat, nastavit' (z něj vychází např. č. dít se, dílo). Původně tedy ve významu 'složený (ze dvou dílů), pár'; rozšíření na čísla dělitelná dvěma je bezesporu novější jev.

Srov. sud a stsl. сѫдоу, сѫдѣ 'na obou stranách, z obou stran'.