Ze stč. komoň, psl. *komon̑ь, stsl. комон̑ь.
Původ slova je značně nejasný. Často je spojováno se substantivy kůň a kobyla (pro bližší spojení s těmito slovy viz kobyla).
Jednou z možností je spojení s lit. ka͂manas ‘udidlo, uzda’, které vychází z ie. *kem- ‘mačkat’. Význam slova komoň by potom tedy byl ‘svíraný uzdou’.
Odvozená slova
Otevřít
| komoňstvo |