Živočich

Odvozenina ze slovesa bahnit se, které vzniklo mylnou dekompozicí prefixu z původního *ob-agniti sę 'stát se březí (o ovci)'. Původně tedy souvisí s jehně, nikoliv s bahno.

Ze stč. bažant, které skrz střhn. fasant (ke změně f > b např. chléb, barva) a to z lat. phāsiānus z ř. φασιανός 'bažant', které je odvozeninou od ř. Φᾶσις 'Fasis (řeka)'. Do důsledku je tedy původní význam 'pták od řeky Fasis'. Řeka Fasis se dnes jmenuje Rioni a protéka současnou Gruzií.

Přejato J. S. Preslem z rus. дикобрáз, což je složenina z ди́кий 'divoký' a о́браз 'vzhled, podoba'. Význam je tedy '(zvíře) divokého vzhledu'.

Podle příjmení německého pěstitele Dobermanna, který plemeno poprvé vyšlechtil.

Přes některý z evr. jazyků (srov. něm. Dogge, fr. dogue 'doga'), do nichž se začalo šířit z angl. dog 'pes' během 16. století. Další původ angl. pojmenování je nejasný.

Ze stč. holub, psl. *golǫbь; stsl. голѫбь.

Ze stč. hrdlička, psl. *gъrlica, stsl. грълица.

Ze stč. hřěbec 'mladý samec koně chovaný pro využití v boji ap.', psl. *žerbьcь, deminutivní forma odvozená od *žerbъ, ie. *g^u̯erb^h- ‘mládě, zárodek’; stsl. жребьць.

Ze stč. hřiebě, psl. *žerbę, ie. *g^u̯erb^h- ‘mládě, zárodek’; stsl. жребѧ.

Z psl. *agnę, ie. *h₂eg^u̯-nó-s (*ag^u̯-nós); stsl. агнѧ.

Ze stč. ježek, psl. *ježь, ie. *h₁eǵ^his.

Ze stč. kobyla, psl. *kobyla, stsl. кобꙑла.

Ze stč. kokot, psl. *kokotъ; stsl. кокотъ.

Ze stč. komoň, psl. *komon̑ь, stsl. комон̑ь.

Ze stč. koza, psl. koza; stsl. коза.

Ze stč. kozel, psl. *kozьlъ; stsl. козьлъ.

Ze stč. krahujec, psl. *korgujь; stsl. крагоуи (крагоуилъ).

Ze stč. kóň, psl. *kon̑ь; stsl. кон̑ь.

Ze stč. kur, psl. *kurъ; stsl. коуръ.

Ze stč. kuřě, psl. *kurę.

Ze stč. kózle, psl. *kozьlę, stsl. козьлѧ, козьлищь.

Ze stč. laní, psl. *olni/*olnьjь/*olnьji, ie. *h₁ol-Hn-; stsl. алънии.

Ze stč. lev, z psl. *lьvъ, to přes sthn. lewo či germ. *liuwaz z lat. leō, z ř. λέων, které bylo přejato nejspíše z nějakého semitského jazyka.

Ze stč. liška, lisa, odvozeno od psl.*lisъ 'lišák'.

Ze stč. los, psl. olsь, ie. *ol-ḱ-; stsl. лось, všesl. (kromě dl. a hl.).

Ze stč. medvěd, psl. *medvědь, ie. *med^hu-h₁ed- (*med^hu-ed-); stsl. медвѣдь.

Ze stč. mezh, mezk, psl. *mъskъ, mъzgъ; stsl. мъскъ.

Ze stč. myš, psl. *myšь, ie. *mūs-; stsl. мꙑшь.

Ze stč. netopýř, psl. *netopyȓь; stsl. нетопырь̑.

Přejato z ř, ὄναγρος ‘onager’, doslova ale ‘divoký osel’, protože jde o složeninu z ὄνος ‘osel’ a ἄγριος ‘divoký’. V Klaretově slovníku byl onager nazýván česky 'divokozel' a 'divoký kozel'. Varianta 'divokozel' je pouze Klaretova vlastní zkrácenina.

Ze stč. opicě, psl. *opica.

Ze stč. orel, psl. *orьlъ, ie. *h₃er- (*or-); stsl. орьлъ.

Ze stč. osel, psl. *osьlъ; stsl. осьлъ. Přes gót. asilus z lat. asinus 'osel'.

Ze stč. oslicě, psl. *osьlica, stsl. осьлица.

Ze stč. ovcě, psl. *ovьca, ie. *h₃eu̯i- nebo *h₂ou̯i- (*ou̯i); stsl. овьца.

Ze stč. plémě (gen. plemene), psl. plemę, ie. *pled-men-; stsl. племѧ.

Ze stč. prasě 'sele, mládě prasete', psl. *porsę, ie. *porḱ- 'kopat, hrabat'.

Ze stč. svině, psl. *svinьja, ie. *suH- 'prase, svině'; stsl. свиниꙗ.

Asi z fr. iermite tv. (či jiného současného evr. jazyka, srov. angl. termite, něm. Termite tv.), které je výpůjčkou z pozdnělat. termites 'dřevokazi (mn. č.)', jež vychází z lat. tarmes 'dřevokaz, všekaz'.

Z psl. *ǫžь 'had', z ie. h₂éngʷʰ- 'had'.

Ze stč. velblúd 'velbloud, slon', psl. *velьbǫdъ, přejato z gót. ulbandus, to z lat. elephantus, které vychází z ř. ἐλέφας ‘slon’ (gen. sg. ἐλέφᾰντος). Původem pravděpodobně egyptské.

Ze stč. vrabec, psl. *vorbьcь; stsl. врабии.

Ze stč. vydra, psl. *vydra, ie. *udréh₂.

Ze stč. zajiec, psl. *zajęcь; stsl. заѩць.