hospodin
Ze stč. hospodin 'pán, později Bůh', psl. *gospodinъ 'pán, hospodář', ie. *ghosti-poti- 'pán hostů, tj. pán domu'; stsl. господинъ 'pán, hospodář'.
Původně stč. hospodin mělo pouze význam ‘pán’, význam 'bůh' získalo později.
Stará složenina z ie. *ghosti- (srov. host) a ie. *poti- ‘pán’, celé tedy jako ‘pán hostů, tj. pán domu’.[1] Problémy ovšem činí hláska -t- v ie. pojmenování a -d- ve slovanském.
- MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. PRAHA: Academia, 1968.