Ze stč. zajiec, psl. *zajęcь; stsl. заѩць.
Jeho výklad není jednoznačný. Starší psl. variantou je *zajękъ[1] (ta se stále nachází v b. заек tv.). Nejjistější je asi vyjít z ie. *g̒hōi̯-n̥-ko-, které je odvozeno od *g̒hei̯- ‘skákat’. V. Machek se přiklání k psl. slovesu *zьjati ‘být otevřen’ a *zьjaj-ьn-ьcь z něhož psl. *zajęcь vzešlo haplologií. Důvodem k tomuto výkladu je staré přesvědčení, že zajíc prý spí s otevřenýma očima.[2]
Odvozená slova
Otevřít
| zaječí, zaječina, zajíček |
V jiných slovanských jazycích
Otevřít
| Západoslovanské | Jihoslovanské | Východoslovanské | |||
| slk. | zajac | b. | заек | r. | зáяц |
| p. | zając | mak. | заjак | ukr. | зáяць |
| hl. | zajac | s. | зец, заjац | br. | зáяц |
| dl. | zajec | ch. | zec, zajac | ||
| sln. | zec, zajec |
- Palatalizace velár: http://ceso.cz/vyklad/Palatalizace velár
- MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. PRAHA: Academia, 1968.