Ze stč. vrabec, psl. *vorbьcь; stsl. врабии.
Pojmenování pro vrabce má v různých slovanských jazycích a jejich dialektech různou, ačkoliv blízkou podobu. Pravděpodobně se tedy jedná o slovo onomatopoického původu, což činí rekonstrukci původního tvaru velmi nejistou. Je srovnáváno s lit. žvir͂blis a s lot. zvirbulis. Společný bsl. kořen *u̯erb- (snad s pozdější kontaminací náslovného ž- v balt. jazycích) je ale nejistý.[1]
Odvozená slova
Otevřít
| vrabčí, vrabeček, vrabče |
- KOLEKTIV AUTORŮ. Etymologický slovník jazyka staroslověnského. 1-18-. Praha: Academia, 1989.