vlk

Ze stč. vlk, psl. *vьlkъ, ie. *u̯l̥k^u̯-o-; stsl. влъкъ.

Jeho praslovanská podoba se rekonstruuje jako *vьlkъ. Původem je z praslovanštiny, která ho zdědila z indoevropštiny, v níž mělo podobu *u̯l̥k^u̯-o- ‘vlk’. Z tohoto základu vychází mnohá další slova v jiných jazycích, např.:

• lot. vilks
• angl. wolf, něm. Wolf,
• sti. vŕ̥ka-
• atd., vše stejného významu

Z příbuzných východisek vzniklo:

• lat. lupus
• ř. λύκος, obojí také ‘vlk’.