Za stč. pút, psl. *pǫtь 'cesta', ie. *pont- 'cesta' tv.; stsl. пѫть.
Vychází z ie. kořene *pent- 'projít'. Paralelu má v mnoha ie. jazycích:
- lat. pōns (gen. sg. pontis) 'most'
- ř. πόντος 'moře'
- sti. pánthā- 'cesta, směr'
- angl. path 'cesta'
- ad.
Odvozená slova
Otevřít
| putovat, poutní, poutník, putování, putovní, poutnický, putování |
V jiných slovanských jazycích
Otevřít
| Západoslovanské | Jihoslovanské | Východoslovanské | |||
| slk. | púť | b. | път | r. | путь |
| p. | pąć | mak. | пат | ukr. | путь |
| hl. | puć | s. | пут | br. | пуць |
| dl. | puś | ch. | put | ||
| sln. | pot |