Ze stč. nos, psl. *nosъ, ie. *nh2-és- (*n-as-) tv.; stsl. носъ.
Problémem slovanského slova nos jsou jeho kognáty v příbuzných jazycích:
- sti. nás-
- angl. nose
- něm. Nase
- lit. nósis vše 'nos'
- lat. naris 'nozdra'
- ad.
Praslovanské o se totiž vyvinulo z ie. krátkého a, přičemž kognáty v jiných jazycíh ukazují na dlouhé. Jde ovšem nejspíše o různé ablautové formy téhož kořene, který obsahoval laryngálu.
Odvozená slova
Otevřít
| nosík, nosíček, nosánek, nosan, nosál, nosáč, nosatý, nosovka, nosní |