matka
Ze stč. matka, což je odvozenina od stč. máti, psl. *mati, ie. *meh2-tēr (*mātēr); stsl. мати.
Původní psl. tvar *mati (gen. *matere) původně patřil k r-kmenům feminin. Podle slov v příbuzných slovanských jazycích je matka až stč. (ne již psl.) inovací, která vznikla připojením deminutivní přípony -ka k původnímu máti (a nálezitým kráceném samohlásky v kořeni).
Ie. *meh2-tēr bylo vytvořeno připojením přípony *-tēr (která se nachází i v *ph2-tēr 'otec', *dhugh2-tēr 'dcera' a *bhreh2-tēr 'bratr') od *ma, což je výraz lalický (viz máma) - byl tedy přidán význam k dětskému žvatlání a připojena k němu náležitá přípona, která je použita i pro nejbližší rodinné příslušníky.
Příbuzné mu je bezesporu:
- něm. Mutter
- angl. mother
- lat. māter
- sti. mātár-
- arm. mayr
- ř. μήτηρ
- lot. māte
- ad., vše 'matka'
Srov. máma.
Odvozená slova
Otevřít
máti, matička, mateří, mateřství, mateřinka, mateřština, mateřídouška |
V jiných slovanských jazycích
Otevřít
Západoslovanské | Jihoslovanské | Východoslovanské | |||
slk. | matka | b. | мáйка | r. | мать |
p. | matka | mak. | маjка | ukr. | ма́ти |
hl. | mać | s. | мати | br. | ма́ці |
dl. | maś | ch. | mati | ||
sln. | mati |