liška

60, léta 14. století Živočich Diskuze

Ze stč. liška, lisa, odvozeno od psl.*lisъ 'lišák'.

Původ tohoto slova je velmi nejasný, ie. názvy si nejsou příliš podobné, ačkoliv všechny obsahují společné hlásky l a p. Existuje tedy pravděpodobný názor, že se jedná o tabuové náhražky.

Psl. *lisъ je často spojováno s:

  • lat. vulpes
  • ř. ἀλώπηξ
  • lot. lapsa, vše ‘liška’
  • apod.

Jednotná rekonstrukce ie. tvaru je nemožná vzhledem k rozkolísanosti náslovné hlásky a rozdílům v kořenových vokálech.

Další možnou motivací slovanského pojmenování lišky by mohlo být její zbarvení. Zde se nabízí možná derivace z indoevropského kořene *leip- ‘hořet, planout’ (ve slovanštině se sufixem *-seh2 či *-ḱeh2 a následným zjednodušením skupiny -ps- v -s-[1]) a spojení s:

  • ir. lois(e)/luis ‘liška’
  • lit. lìpsti ‘hořet’, leipsnà ‘plamen’
  • lot. lipt ‘třpytit se’
  • ad.
Mohlo by vás také zajímat: malina, Barbora, jíst, jarmark, kaplan
  1. Zánik souhlásek v praslovanštině: http://ceso.cz/vyklad/Zánik souhlásek v praslovanštině
  2. KOLEKTIV AUTORŮ. Etymologický slovník jazyka staroslověnského. 1-. Praha: Academia, 1989 (dosud neukončeno).