kur

konec 14. století Živočich Diskuze

Ze stč. kur, psl. *kurъ; stsl. коуръ.

Podle J. Rejzka se jedná o pojmenování onomatopoického původu.[1] V. Machek tento výklad odmítá. Důvodem tohoto tvrzení je, že slovesa popisující křik kurovitých (kokrhání, kdákání) jsou příliš odlišná od substantiva kur. Proto nabízí hypotézu, že příbuzné mu je lit. kùrti a lat. currere, obojí ‘běžet’. Kurovití prý špatně létají, a proto zpravidla jen běhají.[2]

Mohlo by vás také zajímat: nůž, kuše, domov, hergot, netopýr
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice: Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3.
  2. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. PRAHA: Academia, 1968.