Ze stč. krkati '(o zvířeti) vydávat hrdelní zvuky, krákat); říhat', z psl. *kъrkati tv.; stsl. кръкнѫти 'hlesnout, muknout'.
Onomatopoického původu. V češtině připojeno významem ke slovu krk (zvuk vychází z krku).
Odvozená slova
Otevřít
krknout, krkání |